Poslední - nejvzdálenější část ostrova Dursey - je jakoby uzavřena zvláštní kamennou zídkou. Vlastně to ani není zídka. Z mechu a kratičké trávy tu trčí různě nakloněné kamenné placáky porůstající již dávno lišejníkem. Tuto hranici snadno překročíte, není vysoká, ale i tak je silná. Její síla je cítit. Patří k těm mnoha magickým místům, která po Irsku potkáváme a jejich významu ani původu většinou nerozumíme. A to se mi v Irsku líbi.
