Rudé skály u Bajandzag

Když si představíte dnešní přírodu, a i tehdy pradávno to bylo podobné, prakticky téměř nic nemá šanci zkamenět, vše se rozpadá, hnije, tleje do mrtě a v prach se obrací.
Takže 99,99 % organizmů zmizí beze stopy - to procento nebude daleko od pravdy. Ke zkamenění organických "objektů" dojde jen v případě, že je organizmus prudce zakryt a uchráněn = například sesuvem zeminy či zakrytím bahnem při prudkých záplavách či po přívalových deštích, podmořským sesuvem či prudkým nahromaděním sedimentů například při zemětřesení, zakrytím sopečným popelem při vulkanické erupci atp. Prakticky tedy musí dojít k tomu, že nějaké to zvířátko, rybka, vejce či turistická skupinka se rázem stane součástí geologických vrstev a chráněni proti pohybům a jiným vlivům (často v prostředí bez přístupu vzduchu) si mohou pozvolna zkamenět. Třeba impregnací minerály (kalcit), tlakem nadložních vrstev, atp.
Tedy vlastně každá zkamenělina je víceméně výsledkem nějakého katastrofického procesu, i když nemusí být právě devastující - třeba prostě to rázové zakrytí bahnem.

No to je úžasné! Děkuji za tak názorné vysvětlení procesu "zkamenění". Jen doufám, že mojí turistické skupince, se kterou mám v plánu letos během zájezdu CK Adventura projet Mongolsko, se podobné zážitky vyhnou. Inu, kdybych se nevrátil, možná si už někde v klidu kamením v poušti Gobi...:)

Podělte se a přidejte svůj komentář:

Pravidla komentářů

Omlouváme se, ale vkládání komentářů bylo z technických důvodů dočasně vypnuto.