Velmi hluboko zvrásněnou kůru měly stromy rostoucí u řeky Ongín gol na severu mongolské pouště Gobi. Veškerá další vegetace v okolí prakticky žádná, pouze na nízko položených rovinách nedaleko říčního koryta rostlo několik těchto polosuchých stromů. Zdá se, jakoby se jednotlivé prameny jejich kůry vzájemně proplétaly a vytvářely pevnou síť, jež odolá i největší nepřízni osudu.
