V zapadlých údolích Zakarpatské Ukrajiny lidé žijí stále podobným způsobem, jako třeba před sto lety. Jejich život je určován rytmem přírody, která jim dává i většinu toho, co potřebují k obživě. Co mohou, to si místní lidé vypěstují a co dokážou ve svém okolí najít, to využijí. Pán na obrázku si přínáší z horských luk otýpky divokého kmínu, aby jej nasušil a používal jako běžné koření.
