Fotobanka.promitani.cz - obrázek |
||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||
Aljaška o letním slunovratu
Komentáře fotografie:
Při letním pobytu v polární divočině si člověk, no nevím jestli každej, ale já stoprocentně, nenásilně, přirozeně, jaksi automaticky posune biorytmus. Zatím jsem nedošel k závěru, jestli kvůli tomu, aby si užil tu úžasnou atmosféru zklidněné noční přírody, prozářené ostrým zlatavě oranžovým (přesně, jak píše Martin… :) …jinak se to popsat nedá!) světlem půlnočního slunce, …anebo prostě z pohodlnosti či dokonce z lenosti! :)) Ale co na tom záleží!?! Nepopiratelnou skutečností je, že prosluněná půlnoční horská tajga je nádherná a člověk rád sklouzne k tomu, že ve volné divočině chodí i po náročném pracovním dnu spát kolem 3.- 4. hodiny ranní a vstává kolem 10. Možná k tomu někdy přispěje i nezapomenutelné kouzlo nočního rybaření, pokud jste zrovna v blízkosti nějaké příhodné řeky, kdy ty ryby prostě po půlnoci berou, …a když říkám berou, tak myslím BEROU!!!! Stačí tak třímetrový „rybářský“ prut z oholeného mladého modřínu nebo podobné dřeviny, přivázat kus vlasce, a stříbřití lipani z rozčeřeného proudu naskakují i na prázdný háček, vznášející se těsně nad hladinou… Jo, to je rybaření pro obživu těla i potěchu ducha, kterýmu se říká „jdu pro ryby“, a nikoli obecně zažité „jdu na ryby“! A když si pak spojíte vůni popraskávajícího ohně se šťavnatou chutí, na něm čerstvě upečeného lipana, a obklopující Vás „divokou“ tichou pohodou severské přírody, zalité tou fascinující září polárního slunce, těžko byste v tu chvíli vymysleli romantičtější atmosféru! Genius loci Vás něžně pohltí a na 100% přírodní pohodlné sedačce „Made by taiga“ se necháte unášet kouzlem okamžiku a myšlenkami, které „civilizovaný“ svět prostě nezná…
docela by mě vážně zajímalo, kolik jste strávil času nad Photoshopem, než jste ty hory vymaloval tak krásně do oranžova :-)
Při pohledu na tuhle fotku mě napadá Bilbova ciatce z Pána Prstenů:
Chci zas vidět hory, Gandalfe, hory; a pak najít místo, kde si mohu odpočinout. V míru a tichu, bez spousty dotěrných příbuzných a bez zatracených návštěv, co pořád cloumají zvonkem. Snad najdu místo, kde budu moci dokončit svou knížku.Vymyslel jsem pro ni hezký závěr: a pak žil šťastně až do smrti.
Inspiruje Vás tento obrázek? Líbí, nelíbí? Byli jste tam? Máte odtud zajímavý zážitek, radu, zkušenost?
|