Zajímavým způsobem tučňáci magellanští, coby nevelká a na souši neohrabaná zvířata, bojují se silným větrem, který zde často fučí. Proti větru se naklánějí dopředu. Když je vítr únosný, jdou tak v prudkém předklonu, aby je vichr nepřekulil dozadu. Je-li vichr opravdu silný, lehnou si až na břicho a čekají, až to přejde.
