Již v 17. století si vědci všimli, že světelný paprsek procházející krystalem islandského vápence se štěpí na paprsky dva, spolu rovnoběžné. Tuto "dvojlomnost" obratně dokázali využít a krystaly islandského vápence sloužily v mikroskopech i mnoha laboratorních přístrojích. Jedno z nejvýznamnějších nalezišť, odkud se krystaly dvojlomného vápence vyvážely do celého světa, se nachází na severním břehu fjordu Reydarfjördur na východě Islandu.
Holandský matematik,fyzik a taky držitel patentu na kyvadlové hodiny Christian Huygens se o něm zmiňuje již v r.1658. Ve své formulaci zákona odrazu a lomu světla (Huygensův princip), píše: „ Úplný odraz světla nastává nastává nejen u isotropních těles, ale i v islandském vápenci. Jeho dvojlom vzniká působením dvou vlnoploch, z nichž jedna je koulí a druhá rotačním elipsoidem.“ Jak to v tom středověku bylo vše jednoduché…
Vloženo: 13.4.2010, 9:17
Krystalky z Islandského vápence štěpí paprsky stále dál, ale jak dlouho je vydrží ta ruka držet, alespoň podle fotografi je drží již také od 17 století (podle vrásek).
Varel Frištenský
Vloženo: 20.4.2010, 15:19
Té ruce z fotky je 28 let, ne 280:-) Vím to, je moje:-) Varel
Inspiruje Vás tento obrázek? Líbí, nelíbí? Byli jste tam? Máte odtud zajímavý zážitek, radu, zkušenost?
