Koupel v sopečném kráteru Víti islandské sopky Askja je skutečně originálním zážitkem. Mléčně zabarvená voda tu je sice ohřátá sopečným teplem na necelých 25°C, ale vzduch pro vás neohřeje nikdo. A tak odhodlaným zájemcům nezbývá, než se urychleně svléknout, skočit do vody a nepřemýšlet. Nemyslet na to, jaký bude asi výstup z vody do vichru o teplotě 1°C.
Taky jsem se tam koupal. Byl jsem tenkrát na Islandu sólo a jezdil hlavně stopem. Ale po této "efkové" silnici (pozn. pro neznalé: písmenem F před číslem silnice jsou na Islandu označeny hůře sjízdné cesty určené jen pro auta 4x4) vedoucí k jezeru Öskjuvatn jsem si na stopa netroufl. Tak jsem si tedy zakoupil v Reykjahlídu průvodcovaný výlet. A ráno vyrazil tam do té oblasti, kde se američtí kosmounauté připravovali na svou lunární misi, tedy k sopce Askja. Když jsme se blížili k cíli, tak nás sličná průvodkyně upozorňovala na možnost vykoupat se v termálním jezirku minikráteru Víti hned vedle hlavní kaldery. Ale cítila jako svou profesionální povinnost nás varovat před dvěma nepřijemnostmi. 1) Když zaprší, tak vzhledem k strmosti svahu, slizkosti povrchu a nemožnosti se čehokoliv zachytit... Prostě déšť je na spadnutí a chceme-li jet i zpátky, tak jsou hůlky nutné. 2) Ale hlavně - voda je sice přijemně teplá, snad i léčivá, ale je strašně agresivní, pokud jde o textil. Takže plavky nebrat, stejně bychom vylezli už bez nich. Všichni jsme poslechli - až na mého souseda Jóna, jediného Islanďana v zájezdu. Tak nevím, snad byl stydlivý, možná neposlouchal. A taky nevím, z čeho on ty plavky měl. Byl z nás ve vodě nejdéle a když vylezl z vody tak až na to, že byly mokré, byly jako před tím. A už vůbec nevím, proč ta slečna vedoucí, která to všechno shora sledovala, proč měla v ruce dalekohled.
Inspiruje Vás tento obrázek? Líbí, nelíbí? Byli jste tam? Máte odtud zajímavý zážitek, radu, zkušenost?
