Dvojitý portrét mladých ulánbátarských úřednic vznikl na hlavní ulici - na Třídě Míru. Je tu vidět, že zejména mladí lidé se i v Ulánbátaru snaží vypadat moderně, elegantně a řekl bych "globálně". A nutno uznat, že se jim to docela daří. A vaší pozornosti jistě neujde ani kontrast čistých a nažehlených halenek vůči špinavé prkné zdi v pozadí. Ale taková zeď zrovna lemovala část hlavní třídy.
Pane Loew, přijeďte se podívat na karlovarskou specialitu, asi tak padesát metrů od Vřídla, pěkně nastrčená naproti, aby ji nikdo nemohl přehlédnout a doma neporeferovat. Ta karlovarská prkenná zeď, která zakrývá "kamenolom" starý několik desítek let též něco pamatuje. To poznáte snadno. Budiž útěchou, že vzrostlá jabloň rostoucí z odhozeného ohryzku za ohradou se na jaře krásně zazelená a pak ještě rozkvete a na podzim z ní padají krásné plody na chodník. To v tom Ulanbátaru vidět není. Navíc se jim ta ohrada nekácí a je ještě nabílená. Mně se líbí. Přijeďte se podívat na Vřídlo a bude se Vám líbit taky.
Jinak fota jsou nádherná, díky za ně.
Inspiruje Vás tento obrázek? Líbí, nelíbí? Byli jste tam? Máte odtud zajímavý zážitek, radu, zkušenost?
