U kořenů obrovité sekvoje

Díky za všechny fotografické lahůdky ve Vaší pozvánce na promítání (Vodopády,údolí...) a už teď se těším na váš,jistě opět velice poutavý a zároveň vtipný pořad,protože loňským jsme byli naprosto nadšeni.Osobně mě zaujala tato fotografie obřího Sekvojovce (i obří šišky),představuji si totiž,jaké pocity ve vás svými rozměry a hlavně tím,co všechno zřejmě pamatuje,asi vyvolal.Snad své pocity vyjádříte osobně ve svém pořadu,protože jinak jsou opravdu asi nepřenositelné.Upřímně si přeji,aby jste mohl uskutečnit ještě mnoho Vámi vytoužených cest a rozdělil se pak s námi o zážitky a pocity,nepřenositelné elektronickám médii.Díky. N.

Rozhovor malého mužíka a obra...

Člověk nic neznamená ve vesmíru. A tady se zdá, že ani na zemi ?!?!?!

to si trochu počká než vyroste (asi 2500 let:-)

ty obrovité sekvoje jsou skutečně ohromující a tak si říkám, že si člověk uvědomí, jak jsme proti nim někdy maličtí, ale co je zázrak, že někde na světě, v tomto případě v Kalifornii mají možnost stromy dorůstat takových rozměrů, úředníci na životním prostředí tam mohou být v pohodě. A vůbec když vidím stromy a můj vztah k nim, vybaví se mi nádherný dokumentární seriál komentovaný panem Munzarem a jeho lidský přístup "Paměť stromů".

Podobný pocit mě zaplavil při návštěvě Luxoru v Egyptě, tam jsem však trochu váhala, kdo stvořil tuto obrovskou stavbu, ale v případě sekvojí není pochyby....

Tak tohle je nádhera. Řekněme, že stromy to je moje taková slabost - především neobvyklé, zvláštní tvary a druhy. Jednou bych se tam rád osobně podíval - už kvůli tomuhle. Všechny fotky z těch národních parků byly fakt úžasné - skvělá podívaná. Dá se jenom závidět.

Tak pověst nelhala.... Konečně jsem objevil obra. ZATÍM NEVYHYNUL.

A nejhorší jsou trpaslíci! Hrozně rychle se množí a všude vlezou.

Semínko se uchytilo .... Sekvojovec obrovský ? Bezesporu pozůstatek dinosauří éry!

Jestlipak tam vylezu?!A jestlipak pak spadnu?!No nic,na chvíli si sem sednu a pěkně si vypočítám výši pravděpodobnosti mého pádu.Táááák,to si převedu sem,to sem,ááááá....blbost,to totiž bude tak-hle....mno.....

ZAOCEÁNSKÝ OBŘÍK SE PRÁVĚ PROBOUZÍ!

Byla jsem na promítání a ty Sekvojovci mi nejdou z hlavy. už tři dny pozoruji prostory velkých místností a říkám si " Tak takhle nějak je velkej kmen Sekvojovce!" a pořád si to stejně nedokážu představit! Musí to být zážitek stát proti něčemu tak obrovskému s vědomím že to vytvořila pouze příroda! Pro tenhle pocit bych si někdy do Kalifornie chtěla zajet a vnímat to na vlastní kůži:)

Jakube, koukej slézt dolů ! Kolikrát Tě budeme volat k obědu ?

Když jsem tyhle stromy poprvé uviděl, řekl jsem si....vlastně jsem si nic neřekl , jen jsem zíral...Nedělala náhodou v této oblasti americká vláda chemické či jaderné pokusy a nezmutoval jim obyčejný "stromeček"? Jinak si nedovedu vysvětlit proč příroda nechala tento strom zmizet spolu s dinosaury...Vytahuje se? "Jen si tak nevyskakuj,člověče, sleduj co dovedu!" Myslím, že má důvod..

Teď si připadám jak mraveneček v obřím světě. A podivuji se, jak to jen mohlo vyrůst?

Nejen ve velkém chrámu člověk stojí v němém úžasu .............

Díky za krásný zprostředkovaný zážitek. Moc ráda bych zažila na "vlastní kůži"
nejen dotek "velikána" ale i vše ostatní o čem byla Vaše diashow dnes večer.
Brala bych třeba i toho medvěda :-)

Jako si neveřící neumí představit Pána Boha, tak si člověk nedokáže vysvětlit 4D rozměr(?), schopnost dlohověkosti života a význam, který jemu - Nejvyššímu - dal do vínku ten, který jej stvořil... Můžeme jen zírat s otevřenámi ústy(chcete-li), být pyšní (že jste tu i VY spolu s ním), snažit se vnímat aspoň část neuvěřitelného celku.. a klidně se k tomu všemu usmívat ve tváři i v duši:))

Kolik se dožívají let?

Pokud vím, tak sekvojovec obrovský se běžně dožívá kolem 2.500 let. To je věk rozhodně úctyhodný, ale nejstarší stromy na světě (borovice osinatá) se dožívají ještě o neuvěřitelné 2.000 let více.

...není divu, že automobilka Toyota dala svému největšímu obru jméno SEQUOIA. Vzbuzuje jak respekt, tak obdiv.... kdo toto auto řídí, musí být pro něj čest dodržovat předpisy :-))) přenádherný strom.

Z jednoho vyprávění o cestách Martina Loewa ve mně zůstal ohromný dojem - šlo o velikost a "nesmrtelnost" sekvojí, kterým paradoxně i požár pomáhá k dalšímu rozmnožení. Chtěla bych je vidět na vlastní oči, sáhnout si na ně. Od přednášky proběhlo několik let a můj pocit neslábne. Je to asi jediné přání, které se u mě postupem času nezměnilo. Dokonce už hledám možnost zájezdu...

Podělte se a přidejte svůj komentář:

Pravidla komentářů

Omlouváme se, ale vkládání komentářů bylo z technických důvodů dočasně vypnuto.