Vlk v národním parku Denali

Kořist nadohled - hlavně potichu, jen to neuspěchat...

.. já už jdu jdu jdu brzy nebudu hladový...

Vlci jsou majestátní zvířata, jsou ikonou divočiny, nejsou tak zvědaví jak medvědi, takže je mají šanci vidět jen ti šťastní vyvolení a je to opravdu magický zážitek splynutí s přírodou, tak jako slyšet vlčí vytí. Nádherná spolupráce smečky nejen při lovu - nejsou vlčí sirotci, když lovci zabijí matku, smečka se o mláďata postará, díky tomu a své inteligenci přežili. Alfa pár udržuje hierarchii ve smečce a zajistí kvalitní potomstvo. Kde jsou v přírodě vlci, tam je i množství ostatní zvěře v přirozené rovnováze. Vlk ví, že člověk není žrádlo, je jich tak málo, tak proč se stále řeší povolení k odstřelu "středověk trvá"? V loni při jarní rovnodennosti jsem se zabila při freeridu v horách, vlci mě vrátili do života. Pracuji na jejich ochraně, bránila bych je vlastním tělem, když vidím ty " lovce" barbary, co jen baží po smrti a trofejích

Vlk, pro někoho fascinující inteligentní šelma, pro jiného záludná krvelačná bestie. Snad žádné jiné zvíře se neobjevuje v tolika mýtech, pověstích, legendách, pohádkách a příbězích a zároveň je tak nepochopené a nespravedlivě pronásledované. Jako konkurent lovců a „škodná“ byl na mnoha místech vyhuben, na jiných jeho stavy klesají díky nelegálnímu lovu či dokonce, jako např. na Slovensku, na základě povoleného odstřelu.
Původní obyvatelé Aljašky, Inuité a Aleuti se na vlka dívali očima přírodních národů. Mohli jej vnímat jako konkurenta, ale obdivovali ho jako skvělého lovce. Mohli jej označit jako škodnou, ale dobře chápali jeho pozitivní vliv na stav populace hlavní kořisti – sobů. V jedné inuitské legendě se píše o tom, jak sob a vlk jsou tady jeden pro druhého. Sob sytí vlka a vlk udržuje soby zdravé a silné, neboť loví především ty nemocné, staré a slabé kusy.
Sociální chování vlků je jedinečné. Mláďata se rodí téměř výhradně alfa páru, dnes spíše označovanému jako plemenný či rodičovský pár. To, že ostatní členové jsou v páření omezeni, má velký význam pro přežití smečky. Pod kontrolou je tak počet mláďat, tak aby bylo možno se o ně řádně postarat. O mláďata pečuje celá smečka. Po té, co je matka přestane kojit, krmit je může kterýkoli jiný vlk vyvrženou natrávenou potravou.
Jim a Jamie Dutcherovi popisují ve své knize „Vlci u dveří“ zajímavý příběh. V aljašském Fairbanks viděli lebku divokého vlka, který byl zraněn natolik, že se sám nemohl dále živit. Přesto žil ještě několik let. Je pravděpodobné, že se o něj ostatní vlci postarali a zřejmě jej krmili stejným způsobem jako mláďata tedy vyvrženou natrávenou potravou.
Zajímavý je vztah vlků k jiným velmi inteligentním tvorům, krkavcům. Vlkům krkavci pomáhají najít díky svému „nadhledu“ potravu v podobě např. uhynulé zvěře, po hostině vlků zase vždy zůstane spousta jídla pro krkavce. Dutcherovi a jiný znalec vlků David Mech popisují časté dovádivé hry mezi ptáky a šelmami. Jedná se při tom pouze o zábavu, nejde o to jeden druhému ublížit. Bohužel, občas dojde i ke smrtelnému zranění krkavce. Dutcherovi v téhle souvislosti popisují zvláštní jev. Mrtvých krkavců se vlci netknou, přestože cokoli jiného by buď pozřeli, nebo alespoň zvědavě rozcupovali na kousky. Že by vlci chovali ke svým přátelům v ovzduší úctu? To už se dostáváme k hranicím spekulací.
Nicméně Červenou Karkulku známe všichni, není na čase podívat se na vlky jinýma očima, střízlivýma, ale třeba i trošičku romantickýma? Nezaslouží si to vlci po těch letech křivd a pronásledování? Kromě knih uvedených autorů doporučuji knihy našeho „vlčího odborníka“ Jaroslava Monte Kvasnici.

Když se vám podívá do očí, máte pocit, že vidí až na dno vaší duše...
Když vlka zabijete, už žádnou duši mít nebudete.

Jen tiše a nenápadně at mě nevyblejksnou , jsem plachy

Doufám,že nejde nikdo za mnou.Dělit se o kořist se mi fakt nechce.

Jak by asi dopadla babička Karkulky, kdyby se vydala na Aljašku?

Zajímavé na vlcích je sociální cítění. Páry jsou spolu celí život a to lidem stále chybí :(

Na Yukonu/Aljašce jsem byl pětkrát, medvědů tam viděl bezpočet, ale zahlédnout vlka? To se mi ještě nepoštěstilo...

Vlci jsou skutečně velmi zvláštní stvoření...při návštěvě Denali se nám poštěstilo vidět 7 vlků ve smečce a byl to opravdu velice intenzivní zážitek. Paní řidička říkala, že za celých 10 let co tady řídí autobus tohle viděla poprvé..z toho plyne jediné, budeme muset opět na Aljašku, přeci paní řidičku nepřipravíme o další takový zážitek ;).

Podělte se a přidejte svůj komentář:

Pravidla komentářů

Omlouváme se, ale vkládání komentářů bylo z technických důvodů dočasně vypnuto.